Co obnáší práce v oblasti dotačních programů a co se v družstvu aktuálně připravuje? Prozradí Michal Bolfík.

Co Vás do družstva přivedlo?

Mé původní zaměření a zaměstnání byla učitelská profese. Působil jsem na gymnáziu v Havířově, odkud pocházím a také na gymnáziu v Děčíně. Později jsem se věnoval i psychoterapeutické podpoře drogově závislým a měl jsem zkušenosti i se získáváním financí z dotačních příležitostí pro občanské sdružení, ve kterém jsem pracoval. Protože jsem ale měl zdravotní potíže, tak jsem musel moje dosavadní profesní aktivity ukončit. Hledal jsem pak možnost, jak být stále a alespoň částečně v pracovním procesu. Našel jsem si kontakt na družstvo SDZP, kam jsem zavolal a kde mi nabídli práci na částečný úvazek v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců. V družstvu se mi líbilo, a tak se moje zdejší působení postupně vyvinulo do projektového řízení a vedení sekce vzdělávání. V příštím roce už budu ve firmě deset let.

Bylo pro vás náročné zapojit se do pracovního procesu i přes svůj zdravotní stav?

Byl jsem zvyklý na dynamické a někdy stresující pracovní prostředí, takže práce v SDZP pro mě byla změnou do pohody. Cílem družstva je lidi s OZP motivovat jiným způsobem než vytvářením tlaku, a to se myslím, dobře daří.

Jak vypadá Vaše práce? 

Moje práce je hodně různorodá. Musím mít přehled o tom, jaké dotační tituly je možné čerpat a co je aktuální na trhu práce. Některé dny jsou klidnější, to třeba aktivně vyhledávám příležitosti, jindy řeším např. rekvalifikační kurzy pro Úřad práce v Děčíně, které společně s Evropskou akademií v Děčíně připravujeme pro nezaměstnané. Obecně je to ale práce s lidmi, která bývá občas svízelná. Jsem vystudovaný učitel fyziky a informatiky a vím, jak technologie zásadně ovlivňují trh práce. Ne vždy se ale daří všechny pro inovace nadchnout, a ne vždy se podaří všechny nápady realizovat.

Co Vás na Vaší práci baví?

Když se něco podaří vymyslet a realizovat, tak to je příjemná odměna za úsilí, které do práce vkládám. Zrovna nedávno Úřad Ústeckého kraje vypsal dotační titul pro podporu sociálních podniků a nám se podařilo získat dotaci pro elektronickou bránu. Tady bylo skvělé, že vidíte rychle výsledek a z toho mám dobrý pocit. 

Jak vnímáte misi SDZP družstva a jak se Vám vede ji naplňovat?

Jsme parta lidí, která řeší podobné problémy a zároveň má motivaci přispívat do společnosti. Mise družstva je vydat se vstříc technologiím, aby i lidé s OZP mohli uspět na trhu práce 21. století. Samozřejmě máme v týmu i pozice, které nejsou technologicky zaměřené, ale má to svou logiku. Každý nemusí hned ovládat složité technologie, například administrativní pozice jsou také součástí projektů a jsou důležité. Navíc, lidé kteří  jsou v kanceláři, jsou i tak součástí celého procesu a také se tím vzdělávají a rozšiřují se u nich další dovednosti, i v oblasti informačních technologií. Sice ne přímo a rychle, ale postupně a přirozeně.

Chystáte nové projekty, prozradíte, čím se zabýváte nyní?

Aktuálně žijeme dotační příležitostí, která by nám pomohla realizovat projekt, kde má hlavní roli digitální technologie. Chceme ji nabídnout různým skupinám v sociální i podnikatelské sféře, aby inovativně řešila různé typy problémů. Pokud nám náš návrh projektu vyjde, vzniknou u nás zajímavá pracovní místa a příležitost k dalšímu rozvoji našich zaměstnanců. Zatím ale detaily nebudu prozrazovat. 

Máme období podzimu, navíc předvánoční období, kdy často lidé pociťují více stresu. Máte tip, jak bojovat s tzv. “depkou” nebo tip, jak udržet dobrou náladu?

Pocházím z Moravy, kde patří k národnímu koloritu relax v podobě dobrého vína a posezení s přáteli. To často dokáže zahnat i ty největší chmury. Jsem ale i hodně aktivní, sportuji – jezdím na kole a rád vyrazím na túru. Takže pokud to jde, doporučuji jednoznačně aktivitu na čerstvém vzduchu. No a co se týče našeho pracovního týmu, tam často vidím příležitost v neformální “terapii sdílením”, kdy se s kolegy potkáváme, například u našich pravidelných měsíčních společných snídaní, kde je příležitost, kromě pracovních novinek, se pobavit i o tom, co nás trápí. Pravidelně je také dobré posilovat pozitivního ducha kolektivu nějakou společnou aktivitou, proto u nás v družstvu pořádáme například předvánoční bowling nebo se zapojujeme do různých výzev, jako je třeba  “Do práce na kole”.