S Pavlem Konrádem jsme si povídali o těžkém období, naštvaných lidech i o hororu. Více se dozvíte v článku.
Jak jste se dostal k práci v SDZP družstvu?
K této práci jsem se dostal úplně náhodou. V minulosti jsem měl zdravotní problémy, a tak jsem nějaký čas pobýval na úřadu práce. Jednoho dne jsem se setkal s naší šéfovou, Markétou Břundovou, která byla maminkou mé spolužačky ze základní školy. Dali jsme se do řeči, vyprávěl jsem jí o své situaci, a ona mi zmínila družstvo. Vyměnili jsme si kontakty a o pár dní později mi přišla nabídka účastnit se výběrového řízení na pozici operátora. A tak jsem se stal součástí týmu.
Co je vaše práce v SDZP družstvu?
Pracuji jako operátor na telefonní lince v rámci projektu Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR), který se zaměřuje na digitalizaci stavebního řízení. Mám na starosti příchozí telefonáty od lidí, kteří jsou v interakci se stavebními úřady, ale i od samotných úředníků. Mým úkolem je informovat je o digitálních procesech, řešit problémy a postupovat podle znalostních databází nebo připravovat tzv. tickety pro MMR, kde podrobně popíšu problém, který následně už vyřeší na přímo.
Jak vypadá váš pracovní den?
Pracuji v kanceláři SDZP družstva v České Lípě. Do práce přicházím v půl osmé, zapnu si počítač a připravím se na den. Nejprve se podívám na web MMR,, jestli nejsou nové informace nebo aktualizace, a v osm hodin už jsem přihlášený na lince. Volají nám lidé, kteří mají problémy se stavebním řízením, a já se je snažím vyřešit, případně je nasměrovat na správné místo.
Jak zvládáte nepříjemné klienty?
Tohle je součást práce, která je neodmyslitelná. Občas volají naštvaní lidé, kteří nadávají, ale je důležité si to nebrat osobně. Denně mluvím s řadou klientů, a kdybych se u každého nepříjemného hovoru sesypal, celý den bych nic neudělal. Naštěstí nejsem v tom sám. Náš tým a především naše šéfová nás vždy podrží a poskytne podporu i ve svém volnu.
Co vás na vaší práci baví?
Mám rád práci s informacemi a mám dobrou paměť. Naučit se nové manuály a vyhledat potřebné informace pro mě není problém. U práce se neustál vzdělávám a to mě také motivuje. Navíc máme skvělý tým, který je podporující a zároveň si i užíváme spoustu legrace.
S jakými problémy se klienti nejčastěji obracejí?
Nový systém ještě není bezchybně nastaven, což často způsobuje problémy. Nejčastějšími chybami jsou chyby ze strany úředníků, kteří nebyli dostatečně proškoleni. Stačí se špatně “ukliknout” a problém je na světě. Poté je nutné chybu nahlásit a ta je předána na MMR k řešení. Samozřejmě není všechno negativní – občas volají i lidé, kteří situaci berou celkem sportovně. Například před Vánoci mi volal pán, který byl s novým systémem spokojený a považoval to za krok dopředu a ještě mi popřál krásné svátky. Bylo to moc milé.
Jaké jsou pocity z práce v družstvu?
V kanceláři v České Lípě panuje skvělá rodinná atmosféra. Musím vyzdvihnout především naši šéfovou Markétu, která nám vždy vychází vstříc, pomáhá nám a často i mimo pracovní dobu posílá informace, které bychom jinak museli sami složitě hledat. Je pro nás vždy k dispozici a pomáhá, což je pro nás obrovská výhoda.
Jaká je vaše profesní minulost?
Jsem vyučený sportovní a rekondiční masér a tři roky jsem pracoval v lázních. Už v té době jsem měl zdravotní problémy. Lázně i tento obor jsem nakonec opustil i po špatných zkušenostech s místním pracovním kolektivem a vedením. Poté jsem začal podnikat v Doksech, kde jsem převzal franšízu tabáku. Práce byla velmi fyzicky i psychicky náročná, pracoval jsem přes 60 hodin týdně, což vedlo k ukončení podnikání po třech letech. V té době jsem byl v opravdu špatném zdravotním stavu a k tomu přišel ještě rozvod.
Jak se vyrovnáváte se zdravotními problémy a jaký to má vliv na Váš život?
V současnosti se cítím dobře, ale ještě před rokem to se mnou bylo špatné. Vážil jsem pouhých 55 kilogramů a lidé se často zhrozili, když mě viděli. Trpěl jsem na nespecifické střevní potíže, které vyžadovaly, abych se stravoval výhradně parenterálně, tedy prostřednictvím výživy podávané přímo do krevního oběhu. Rok jsem takto žil, a kvůli těmto problémům mi uznali invaliditu I. stupně. Když mě poprvé lékařka viděla, byla zcela šokována. Okamžitě mi nasadila náročnou léčbu, dostal jsem kanylu a každý týden jsem jezdil do Prahy na nové jehly. Po roce se začal můj stav výrazně zlepšovat. Dnes mám 65 kilogramů a cítím se mnohem lépe, i díky lékům, které mi pomáhají. Po tomto období přišla nabídka na práci v SDZP, což pro mě znamenalo restart a nový začátek. Tato práce mi poskytla příležitost vrátit se zpět do normálního života a opět se plně zapojit do pracovního procesu.
Jak zvládáte stres v těžkých obdobích?
Poslední roky byly náročné – těžké podnikání, rozvod, nezaměstnanost. Bylo to opravdu těžké, ale člověk se musí přizpůsobit a jít dál. Není jiné cesty, než se prostě zvednout a pokračovat. Ať už je životní situace jakkoliv těžká, vždy záleží na tom, jak se s ní člověk vyrovná.
Jak vidíte vývoj vaší kariéry?
Systém, na kterém teď pracujeme, bude fungovat do roku 2028, poté přijde zcela nový systém. Mým cílem je v následujících třech letech odvádět kvalitní práci a uvidíme, co přinese budoucnost.
Jak trávíte svůj volný čas?
Rád chodím do čajovny, kde se setkávám s přáteli. Někdy je chuť na knihu, jindy zase na filozofickou debatu. Jsem velký fanoušek čaje, mám doma spoustu konviček a nádobí na přípravu kvalitního čaje, což občas leze do peněz. Mým oblíbeným čajem je fermentovaný PuErh, který všem doporučuji. Je nutné si dát pozor na kvalitu tohoto čaje, nejlepší je ho zakoupit přímo ve specializovaných obchodech nebo v čajovnách. Co se týče knih, jsem velkým fanouškem H. P. Lovecrafta, který se věnuje žánru “kosmického hororu”, který se soustředí na pocity bezmoci, existenciální strach a nepochopitelnost vesmíru, kde lidé jsou pouze malými, bezvýznamnými bytostmi v širším, neznámém světě. Baví mě jeho unikátní přístup k hororu a fantazii.