Jiří Hádek pracuje v SDZP družstvu už od roku 2007 a za tu dobu se vypracoval z řadového zaměstnance na obchodního ředitele a také člena SDZP družstvo. Jeho životní příběh je plný překážek, které ho ale nikdy neodradily…

Jiří, máte za sebou těžkou dopravní nehodu, kdy jste Vy i Vaše partnerka utrpěli zranění s trvalými následky. Jaký byl Váš návrat do běžného života a  pracovního procesu?

V roce 2004 jsme, tehdy s mojí přítelkyní a dnes s mojí manželkou, měli těžkou autonehodu. Moje partnerka utrpěla poškození páteře, mně havárie rozdrtila nohy, zmačkala pánev, pohmoždila žebra, celkově posunula dutinu břišní a měl jsem vytrhané šlachy. Déle než rok jsem byl odkázaný na pomoc rodiny a invalidní vozík. S partnerkou jsme si byli velkou oporou, ještě více nás to stmelilo. Ve chvíli, kdy jsem začal rehabilitovat, tak se můj stav začal postupně zlepšovat. Hodně mi pomohlo plavání, které sice bylo ze začátku velmi bolestivé, postupně jsem v tom ale naše zálibu a tak se z jednoho bazénu denně, časem stalo sto dvacet bazénů. Můj stav se díky sportu zlepšil a já se mohl od vozíku odpoutat. Jsem velmi rád, že já i moje žena, oba chodíme a můžeme mít normální rodinný život. 

 A jak jste si našel cestu k SDZP?

Ve chvíli, kdy jsem začal být soběstačný, jsem začal podnikat. Nejprve jsem zkoušel provozovat diskotéku ve Varnsdorfu, ale nekalé praktiky a nutnost platit výpalné mě od tohoto typu podnikání odradilo. Nakonec jsem skončil na pracovním úřadu, kde si mě všimlo SDZP družstvo a nabídlo mi externí práci pro firmu, která vyráběla filtry do aut. Protože jsem byl vyučený automechanik a mým velkým koníčkem, prakticky od dětství jsou technologie, dostal jsem příležitost vytvořit celý katalog filtrů a to i v rekordním čase. Bohužel majitel, který na výsledný katalog tolik spěchal, zemřel ještě před dokončením. S jeho smrtí došlo ve firmě na právní tahanice a tak nakonec i naše spolupráce skončila. SDZP družstvo si mě tedy stáhlo přímo k sobě a nabídli mi práci v obchodním oddělení, kde jsem dělal výběrová řízení pro techniku jako počítače, tiskárny nebo tonery. V té době jsem měl velmi dobrý nápad, který firmě přinesl finance a tak jsem kariérně povyskočil na vedoucí pozici a časem se ze mě stal právě obchodní ředitel.

V roce 2015 jste zvítězil v soutěži Zaměstnanec roku, co Vás motivuje k tomu dělat svoji práci dobře?

Obrovskou motivací je důvěra a podpora zaměstnavatele. Já jsem se vypracoval k aktuální pozici doslova “od píky”, kdy jsem pobíral minimální mzdu. Během práce jsem si udělal maturitu a vlastně se nesutále vzdělávám, protože moje pracovní náplň je velmi rozmanitá a je zapotřebí znát aktuální trendy a novinky. Co mě velmi motivuje je naše  firemní kultura, která je opravdu velmi rodinná. 

Co Vás nejvíce v práci baví?

Největší přidaná hodnota je to, že družstvo dává šanci lidem, kteří v nepříznivé situaci dostanou příležitost se realizovat a být součástí týmu, který jim dá nejen ekonomickou jistotu, ale především důvěru a prostor být součástí týmu. Mě nejvíce baví začleňovat nové zaměstnance a kolegy do party lidí, které spojuje touha přinést do společnosti užitek.

Jak zvládáte covidovou situaci? 

Sice je skvělé, že lidé spolu dokážou komunikovat skrze technologie a neztratit úplně kontakt. Bohužel ale zde chybí ten lidský faktor. Potkávání lidi “na živo”, v mém případě např. obchodní partnery, je mnohem milejší než skrze on-line komunikaci. Klasické setkání je zkrátka více inspirativní a nabíjející. Co se týče té obchodní stránky, tak tam vidím velký problém v nestabilitě trhu a  nedostatku zboží. Aktuálně je před námi předvánoční sezóna a ono není co prodávat. Je tedy jasné, že ceny porostou, což v aktuální situaci s růstem cen energií, inflace atd., to asi nikoho nepotěší.

Kde hledáte odreagování a relax?

Já svůj volný čas věnuji své rodině. Mám dvě holčičky a společně s manželkou s nimi podnikáme výlety a vymýšlíme aktivity, jak se společně zabavit. Moje rodina je pro mě to největší štěstí, které mě v životě potkalo a jsem za to velmi vděčný.