Jak se z projektové manažerky stane operátor robotických procesů? A jde taková práce skloubit s rodičovskými povinnostmi?

Na jaké pozici v SDZP pracujete, co Vás do družstva přivedlo?

Do družstva jsem se dostala už v roce 2010 při studiu na střední škole jako brigádnice call centra. Protože můj studijní obor byl sociálně-správní, tak mi bylo zaměření SDZP hodně blízké a cítila jsem se tam dobře. Po ukončení studia jsem dostala nabídku od družstva pracovat jako asistentka vedoucí call centra v Děčíně a já ji přijala. S dalšími pracovními zkušenostmi pak přišla i vedoucí pozice v ústecké pobočce call centra, a nakonec jsem měla pod sebou i projektový management napříč pobočkami družstva.

To je poměrně rychlý postup vzhůru a náročná pozice. Jak jste to zvládla?

Ano, tehdy jsem byla celkem mladá, a ne všem kolegům, kterým jsem šéfovala to sedělo. Naprosto jsem to chápala, a tak jsem se snažila tuhle věkovou propast minimalizovat. Tím, že jsem dost empatická a zároveň jsem měla nějaké znalosti ze studia, tak mi pomohlo nastavení individuálního přístupu a také podpora ze strany vedení. 

Zmiňujete individuální přístup. Jak lze řešit krizovou situaci u zaměstnance přímo na pracovišti?

Ano, každý potřebuje něco jiného. Jednak každý zaměstnanec SDZP má trochu jiné zdravotní problémy a jednak každý je jiná osobnost. Co ale platí na všechny je laskavý a empatický přístup. Pokud je například na call centru situace, kdy se nepodaří hovor, na druhém konci telefonu je někdo velmi nepříjemný, tak to logicky může operátora negativně zasáhnout, a ne vždy má člověk sílu to zpracovat, obzvláště, když má své vlastní a často i vážné zdravotní problémy. Proto je nutné dát pauzu, vyslechnout, podpořit, poslat na svačinu nebo i cigaretu. Zkrátka dle potřeb zaměstnance. Dost jsem se při vedení lidí naučila. Například to, že chyba je součástí nějakého procesu a stane se. Důležité je neopakovat tu stejnou chybu pořád dokola.

Jak se vyvíjela vaše pracovní pozice dále?

Po manažerské výzvě přišla další výzva a tou byla role maminky a rodičovská dovolená. Bylo mi jasné, že se do původní manažerské pracovní pozice nebudu moci vrátit, bylo to velmi časově náročné, a tak jsem měla radost, když mi družstvo nabídlo možnost se zase profesně posunout. Tentokrát to byla oblast, která by mě ve snu nenapadla – pracuji totiž na zkrácený úvazek jako RPA operátor, tedy pro oddělení robotizace v bance ČSOB.

Znamená to, že jste s IT neměla zkušenosti?

Nejen, že jsem neměla zkušenosti, ale asi jsem do té doby tuhle oblast lehce ignorovala. Už jako dítě, když mi rodiče koupili počítač, jsem raději pobíhala venku, než u něj seděla. A i v dospělosti mě úplně minul trend sociálních sítích a celkového on-line života. 

A jak vypadá práce RPA operátora?

Zkratka RPA znamená robotická automatizace procesů. Mojí úlohou je vlastně kontrolovat roboty, kteří zpracovávají procesy v bance, tak aby vše běželo hladce a bez chyb.

Bylo náročné pro vás jako IT laika se tuto práci naučit?

Začátek byl náročný, občas jsem chybovala a měla jsem pocit, že je práce monotónní. Ale díky kolegům, a především vedení týmu v ČSOB jsem krušné začátky přečkala a vše se postupně naučila. Všichni na mě byli vždy neskutečně hodní a ochotní pomoci. S odstupem času mi navíc přijde, že moje náplň práce je různorodá a celá pracovní doba neskutečně rychle uteče. 

Máte v této oblasti nějaké další profesní ambice?

Zcela upřímně, aktuální stav mi momentálně vyhovuje, protože moje životní priorita je moje dcera a rodina. Takže ráda se určitě časem přiučím něco nového, ale aktuálně žádný plán nemám. 

Jak zvládáte rodičovství a práci dohromady?

Já si myslím, že celkem dobře. Mojí holčičce je aktuálně 5 let, takže je i více samostatná. Mám možnost práce z domova, je to částečný úvazek, takže si mohu své rodičovské povinnosti hezky zorganizovat. Zároveň, když potřebuji být více mezi lidmi, tak mám možnost pracovat z kanceláře. Já si mateřství opravdu užívám, ale je čas od času fajn vidět i dospěláky.

Jste pracující maminka, máte také čas na koníčky?

Já výchovu své dcery vnímám i jako koníček. Baví mě s ní poznávat svět a vidět, jak roste, jak se učí a vyvíjí. Nicméně, když je volná chvíle, tak se angažuji na kroužcích plavání pro děti, které vede můj partner nebo působím jako člen v akademii dobrovolných záchranářů, kteří dělají zdravotní dozory na kulturních a společenských akcích, školení první pomoci a také osvětu ve školách a školkách.