O spolupráci se SDZP družstvem, o začleňování handicapovaných do chodu banky i překonávání vzdálenosti jsme si povídali s manažerem banky ČSOB…

Michal Měsíček je výkonným manažerem oddělení Business technology v bance ČSOB, která je významným partnerem naší mise nabízet zaměstnancům SDZP družstva takové zaměstnání, které je posouvá, motivuje a umožňuje žít plnohodnotný život. Jak Michal spolupráci s handicapovanými vnímá a co je překážkou? Dozvíte se v tomto rozhovoru.

Michale, co je náplní Vaší pozice výkonného manažera?

Mám na starosti oblast Business technology, pod kterou spadají útvary Digitalizace, Automatizace procesů a Inovace a testování. Vím, že pro některé lidi to zní velmi abstraktně, nicméně když to velmi zjednoduším, starám se o to, aby u nás především v oblasti technologií vše šlapalo jak má a zároveň jsme se v rámci celého útvaru Shared services center posouvali vpřed.

Vybavujete si začátek spolupráce s SDZP?

Pro ČSOB jsem začal pracovat právě před rokem a tehdy už spolupráce s družstvem probíhala. 

V mém profesním životě je to první spolupráce se sociálním podnikem a tedy i s handicapovanými. Jako zcela „nepolíbeného” se ale nepovažuji, protože ve svém volném čase dělám rozhodčího florbalu a mám zkušenosti s pískáním zápasů handicapovaných, takže si dovolím říci, že mám povědomí o jejich fungování.

Jak vnímáte začlenění lidí s handicapem do kolektivu?

Vnímám to stejně jako u toho sportu. Handicapovaní jsou součástí společnosti a je tedy zcela přirozené, že jsou zapojeni do standardního života – tedy ve sportu i v práci. Navíc z mých zkušeností vím, že často nepoznáme, že spolupracujeme s handicapovaným, protože se to na jeho výkonnosti vůbec neprojeví.

Na čem konkrétně u vás zaměstnanci SDZP pracují?

Handicapovaní kolegové nám pomáhají v různých týmech a agendách, například digitalizace, zpracování dokumentů, ale také ve více odborných činnostech jako regresní testování nebo robotická procesní automatizace. Zároveň spolu spolupracujeme na zajímavých projektech, které ale představíme až přijde ten správný čas.

Většina našich zaměstnanců pro vás pracuje na dálku. Jak probíhá takové zaučení?

Tak například u oblasti testování, začínáme tím, že se u nás udělá takové dvoudenní úvodní školení, kdy se nastavují bankovní prostupy a vysvětluje konkrétní práce na testování. Poté už je jedinec v péči menšího týmu, který je u vás na severu Čech, který dokáže v zaučování navázat a hlavně pomáhat. Samozřejmě máme k dispozici i videa, která pomohou navnímat, co ta práce obsahuje, nicméně nejzásadnější je ta praxe a osobní zkušenost.

Jak hodnotíte spolupráci s SDZP?

Jak už jsem zmiňoval, kvalita lidí je výborná a jsem velmi rád, že mám vůbec zkušenost s takovou spoluprací. Nedávno jsem se k vám přijel podívat na centrálu a moc se mi u vás líbila atmosféra rodinného podniku. Z mé profesní minulosti jsem zvyklý na silný tlak na výkon, někdy i na politické hry, takže odlišný přístup k zaměstnancům a partnerům je hned znát.

Vidíte při spolupráci i nějaké překážky? A daří se je překonávat?

Napadá mě ta vzdálenost a to, že se s vašimi zaměstnanci nemůžeme pravidelně potkávat osobně. Ano, moderní doba sice umožňuje práci na dálku, která je dobře odvedená. Já jsem ale názoru, že lidský kontakt je nenahraditelný. Proto jsme se s družstvem domluvili na pravidelných osobních návštěvách, kdy „kolegové ze severu” dorazí i na několik dnů k nám do HHQ v Hradci Králové. Jsem si jistý, že i když je tady i na dálku parádní komunikace, tak naživo to vztahy mezi lidmi ještě více utuží a prinese to i další benefity. 

Co je pro Vás v tomto roce profesní prioritou a jak se Vám jí daří plnit?

Moje priorita číslo jedna je tvorba IT kompetencí v rámci útvaru Shared services center v Hradci Králové. Byl bych rád, kdybychom mohli poskytovat menší IT služby celé bance. Proto jsme si pár let zpět začali budovat testovací tým a nyní pracuji na tom, abychom dokázali vyvíjet aplikace v low-code nástrojích.

Co je podle Vás důležité pro úspěch na aktuálním trhu práce?

Za mě je to určitě adaptabilita, schopnost se přizpůsobit trendům a ideálně být ještě o krok napřed. Super je i proaktivita, jít příležitosti naproti a nečekat až něco spadne do klína.

Je možné, aby v oblasti IT uspěla i starší generace? A jak je motivovat?

Možné je vše! Pracuji s lidmi, kde je věkový průměr vyšší a ze zkušenosti vím, že nátlak a přesvědčování o tom, jak jsou technologie super je zcela kontraproduktivní. Důležité je změnit jejich nastavení mysli a dodat jim sebedůvěru. Spousta z nich se totiž bojí, že na to nemají mozkové buňky, nepochopí to a selžou. Mé doporučení je tedy hlavně pracovat na sebevědomí!